Z hlediska snahy snižovat náklady je potřeba vždy vyhodnotit vliv opatření na výsledný průtok pipy. Každá snaha o snížení nákladů sebou nese snížení potenciální kapacity/průtoku v místě uplatnění úspory.
Pokud snížení nákladů zapříčiní i snížení průtoku v úzkém místě a tedy i výstupního průtoku, pak je potřeba pečlivě zvážit, jestli je to krok žádoucí.
Zamýšlená investice opět vyžaduje posouzení z pohledu výstupního průtoku pipeliny. Každá investice sebou vždy nese potenciální lokální zvýšení kapacity/průtoku.
Pokud však investice nezvýší výstupní průtok, pak je potřeba zvážit smysluplnost takovéto investice.
Při rozhodování o prioritách s ohledem na maximální a trvalý výnos mějte neustále na paměti výsledný efekt, tedy maximalizaci průtoku na výstupu.
Společným prvkem při rozhodování o nákladech, investicích i výnosech je jasný postoj:Nedělej nic, co nemá vliv na výsledný průtok!
Vždy se rozhoduj s ohledem na výsledný průtok!
16. 4. 2008
Náklady, investice, výnosy a TEP
Subscribe to:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Příspěvky
17 Comments:
Metodika zřejmě hodně vychází z teorie omezení (TOC) a bude asi nutné znát některé její zásady. Nebylo by možné je zde rekapitulovat?
Abych mohl posoudit výsledný průtok, musel bych mít celý systém nasimulován. To přece nejde spočítat jen staticky.
Pročetl jsem všechny díly (a snad i pořádně), ale pořád nechápu, jak měřit průtok - v jakých jednotkách? Také dělám ve službách (zdravotnictví - velká nemocnice) a máme tu cca 40 procesů, které probíhají na různých pracovištích - typově stejné procesy jsme standardizovali. Zkuste mi dát příklad průtoku na procesu Hospitalizace pacienta (indikace, vstupní vyšetření, přijetí a zalůžkování, specifická zdravotní péče - čili jiné procesy vč. třeba operací, pravidelné sociální služby, výstupní vyšetření, propuštění vč. úhrady, kontrolní vyšetření).
Vargovi se omlouvám, ale opravdu není účelem řešit TOC právě zde. Krátká zmínka je v dalším dílu, nicméně detailnější rozbor prosím nečekejte.
Určitě budu oponovat Loupáčkovi, výsledný průtok můžete velmi slušně předvídat bez simulace. Potřebujete především dva údaje z pipeliny 1)průtok v příslušném stavu v příslušném čase 2)průměrnou dobu dosažení posledního stavu (výstupu) od doby příslušného stavu.
V lodičkové analogii, pokud znáte celkovou velikost nákladu lodí v jednom přístavu na cestě a průměrnou rychlost plavby, je možné poměrně přesně určit dobu doplutí příslušného nákladu do koncového přístavu.
A vždy platí, že čím více procesů/lodí v pipe/na řece, tím přesnější prognóza výsledku.
Pojďme se podívat na anonymního nemocnici, jaké metriky lze například použít (prosím berte to s rezervou, nejsem žádný specialista na tento obor):
a) Hospitalizace pacienta - počet hospitalizovaných pacientů celkem, věkové rozlišení (např. kvůli náročnosti u starších lidí)
b) indikace - počet a typ za měsíc, průměrná délka doby lékaře nutné k indikaci
c) vstupní vyšetření - počet a typ za měsíc, průměrná délka doby lékaře nutné k vyšetření
d) přijetí a zalůžkování - počet přijetí za měsíc
e) operace - počet a typ za měsíc, průměrná délka
atd.
Ještě malý dodatek. Mám pěknou zkušenost s diskusí nad procesy s lékařem (dokonce velmi blízkým příbuzným působícím v zahraničí). Největší potíž je dospět ke společné shodě, čeho vlastně chce lékař, nemocnice či stát dosáhnout, abychom pak nastavili procesy. Je jasné, že se velmi rychle projevily všechny systémové iracionality. Slovo efektivita v tomto případě bylo téměř zbytečné. Doufejme, že u nás doma jsme na tom trošku lépe.
Počkejte, prosím, Tomáši. Ptal jsem se, kde a čím konkrétně v tomto procesu měřit v článku uvedený VÝSLEDNÝ průtok. Metrik pro jednotlivé činnosti či subprocesy máme mraky.
A pokud jde o celkové cíle pro tento proces:
1) Co nejmenší počet dní hospitalizace k příslušné diagnóze.
2) Co nejmenší náklady na 1 den hospitalizace.
A ještě 2 akutní dílčí cíle:
1) Co nejvíce zkrátit dobu od rozhodutí o přijetí po zalůžkování (což dnes trvá v průměru skoro 3 hodiny).
2) Zvýšit obložnost z dnešních 65% na 80%.
Což mi nepřipadá nijak iracionální, ač jsem také lékař:)
Vidím samé racionální požadavky, takže situace v českém zdravotnictví není až tak nelogická.
Možná ale každý myslíme něco jiného. Pro mne je výsledný průtok procesu ve Vašem přikladu hospitalizace počet propuštěných hospitalizovaných pacientů za měsíc. Pak bych měřil průběžné průtoky (stejné, tedy počty lidí za měsic) ve stavech např. přijatý, připraven na operaci, po operaci. Začal bych hledat úzké místo, tedy kde lze zvýšit průtok (zkrátit čas mezi stavy) a tím dosáhnout cíle 1)zkrátit počet dní hospitalizace a tím i 2) snížit náklady na hospitalizaci.
Podobně by šlo postupovat i v těch 2 dílčích akutních cílech.
Je to prosím srozumitelné? Chtělo by to zřejmě tabuli...
Takže výsledný průtok = počet pacientů prohnaných nemocnicí za měsíc:) Což má háček - pojišťovny platí podle vykázaných výkonů, nikoliv třeba podle diagnózy a stavu (a bez ohledu na délku hospitalizace a provedené výkony). Čili průtok je mi zde nanic, potřebuji optimum počet výkonů x náklady hospitalizace, přitom musím započítat taky režie na třeba nevytížená lůžka.
A ještě poznámka - úzká hrdla se v čase velmi mění, bohužel lidi choří náhodně a někdy dokonce kampaňovitě. Dovedu si představit, že by to šlo zkoumat nějak dynamicky, ale v excelu to nespočítám. Se simulacemi Loupáčkovu zkušenost taky nemám:)
A je to tady, nemocnice tedy není odměňována za počet vyléčených a spokojených pacientů ale počet výkonů, tuším tedy nějakých "aktivit" bez ohledu na výsledek. A vsadím se, že ty výkony jsou nějak regulovány, abych jich zase nebylo až tak podezřele moc.
Nicméně pipa by se možná dala postavit i na průtok s názvem počet výkonů za měsíc s cílem minimalizovat náklady. Že by to stálo za námahu? Pěkná výzva...
Excel opravdu stačí (dokonce je občas nutný z hlediska rychlé možnosti různých pohledů), je potřeba do něj jen dostat data v požadované formě a čase.
Já si naopak myslím, že tento scénář je VELICE vhodný pro procesní simulaci. Dostatečným nástrojem může být třeba Savvion Process Modeler, který je zadarmo a takovouto simulaci umí. Nebo samozřejmě lze využít dražší placené nástroje.
Jakmile totiž dochází k proměnám chování systému v čase (což je tento případ), nelze ze statického pohledu skrze xls nic seriózního vyvodit.
Myslím, že uvedený případ nemocnice Savvion nezvládne - je tu třeba rozlišit i různé ceny výkonů. Savvion to spočítá nákladově (umí různé ceny různých zdrojů), ale nenavrhne optimalizaci profitu. K čemu by se hodil - k pochopení, jak se posouvají úzká hrdla v čase a při změně vstupů, čili jak zpružnit přidělování zdrojů. V arisu by to šlo simulovat celé, ale je tam pracné zadávání vstupů.
To, že by to šlo řešit v excelu, považuji za nesmysl.
Myslím, že se tu míchají dva pohledy na problém - jeden vysokoúrovňový analytický (Tomáš), který je zaměřený na pochopení toku a může být využit k zásadní nápravě. Pro něj postačí nějaká rámcová kvantifikace.
Druhý pohled - optimalizační (Janka, Loupáček), kdy jde o precizní parametrizaci systému (nastavení business rules). Tam příliš detailní pohled může vést k utopení se ve složitostech, znechucení analytiků a ztrátě tahu na zásadní narovnání.
Naopak první přístup může při malé analytické a/nebo věcné zkušenosti vyhořet na přehlédnutí zdánlivého detailu, kde čert ukryt bývá:)
Tomas řekl: "Excel opravdu stačí (dokonce je občas nutný z hlediska rychlé možnosti různých pohledů), je potřeba do něj jen dostat data v požadované formě a čase."
Nehci tu znovu rozviřovat flameware zda modelovat či ecelovat, ale dneska když je sofware na modelování zadarmo a ten umí exporty do fůry formátů včetě excelu, tak fakt nevím, co vás k té lásce přímo k excelu vede.
VIZUALIZACI procesů považuji za první a nezbytnou podmínku jejich pochopení. V řádcích tabulky nikdy nezachytíte přehledně vzájemné vazby a propojení. Je to stejný rozdíl jako mezi výkresem a kusovníkem. Sám s vizualizací v úvodu do vaší metodiky pracujete - jenom nestrukturovaně čili s větším rizikem chyby.
Rozumněl jsem tomu, když nebylo nic jiného než aris toolset bratru za čtvrt mio. Což sice stojí dodnes, ale už si ho nikdo kromě energetik nekoupí, protože úplně dostatečnou funkcionalitu se značně jednoduším ovládám dostane zadarmo a navíc s kompatibilním BPMN.
Zkoušel jste Tomáši vůbec někdy modelovat?
Docela ráda bych viděla příklad tabulky v excelu s hodnocením nějakého procesu.
Přátele, prosím nedělejme z naší diskuse kolbiště příznivců excelu vs simulátorů. Můj postoj si dovolím shrnout takto:
a) v žádném případě nejsem proti simulátorům procesů, naopak je vítám a vidím v nich velmi zajímavé možnosti především v momentě návrhu (bohužel jsem zatím neměl tu čest zjistit, co všechno dokážou, zásadní potřebu simulovat jsem dosud neměl)
b) vítám jakékoliv zkušenosti z oblasti predikce výstupů, velmi pozorně sleduji všechny ohlasy k používaným nástrojům na tomto webu
c) VIZUALIZACI považuji za klíčovou pro pochopení celé problematiky, při analýze výsledků se však nedívám na procesní diagram, ale na pipelinu s daty
d) netvrdím, že excel je nejlepší, ale tvrdím, že pro rychlou analýzu procesů (na základě reálných dat) a především výsledných průtoků stačí!
e) prokázat tvrzení bodu d) nelze bohužel jen textem, zvážím webovou formu do některého z budoucích dílů
Post a Comment