Choďte a presvečte sa na vlastné oči, aby ste dôkladne poznali situáciu.
Zásada 12
- Riešte problémy a zlepšujte procesy tak, že pôjdete k zdroju a osobne sa zoznámite s údajmi a overíte ich, a nebudete teoretizovať na základe toho, čo vám hovoria iní ľudia alebo obrazovka vášho počítača.
- Premýšľajte a vyjadrujte sa iba na základe údajov, ktoré ste si osobne overili.
- Dokonca i tí najvyššie postavení manažéri a vedúci pracovníci by sa mali o veciach presvedčiť na vlastné oči, aby získali viac ako povrchné znalosti situácie.
Genchi genbutsu znamená vydať sa na miesto, a presvedčiť sa o skutočnej situácii a poznať ju. (Genschi-miesto, genbutsu-materiál alebo výrobok.)
Údaje sú vo výrobe samozrejme dôležité, ale ja kladiem väčší dôraz na fakty. * Taiichi Ohno
Zásady riadenia
- Neustále myslíte na konečný cieľ.
Dosiahnutie svojho konečného cieľa dôkladne plánujte.
Poradám dávajte jasný účel. - Jasne prideľte a zadajte úlohy sebe i druhým.
- Myslíte a hovorte na základe overených a potvrdených informácií a údajov.
Bežte za faktami a overte si ich sami.
Na vás leží zodpovednosť za informácie, ktoré odovzdáte druhým. - Plne využívajte múdrosť a skúsenosti druhých a odovzdávajte im informácie, preberajte informácie od nich, prediskutujte ich s nimi.
- Svoje informácie včas zdieľajte s druhými.
- Hlásenia, informácie a rady odovzdávajte vždy včas.
- Vykonávajte rozbor nedostatkov svojich vlastných schopností a snažte sa ich presne a objektívne poznať.
Urobte si jasno v tom, aké dovednosti a znalosti potrebujete k svojmu ďalšiemu rozvoju. - Neúnavne sa snažte vykonávať činnosti v duchu zásad kaizen.
- Myslíte „netradične“, prekračujte rámec „zdravého rozumu“ a bežných pravidiel.
- Neustále majte na mysli ochranu svojej bezpečnosti a svojho zdravia.
Minútové učebné stránky (formát PDF) k TPS nájdete zde (minútové - dajú sa prečítať za minútu, učebné - môžeme sa z nich niečo naučiť, stránka - najdôležitejšie myšlienky na jednej A4).
Príklady: Ohnov kruh, Požiadavky, Olej
Příspěvky
10 Comments:
Zlatá zásada celého seriálu! Taky se mi dost často do terénu nechce, zvlášť když není nějaká nutnost, ale už jsem si to navykl. Funguje to na obě strany - nejen že se já dostanu do obrazu, ale i lidi vidí, že jsem ochotný komunikovat.
Je pravda, že řada informací se přes mistry a vedoucí do vedení prostě nedostane nebo už jsou ty informace tak zkreslené, že jsou k nepoužití. Takže ověřovat na místě určitě.
Aby člověk mohl myslet na konečný cíl, musí být tento cíl SROZUMITELNĚ formulován a lidi se ho musí dozvědět. Osobně ctím zásadu, že jít do terénu je ještě důležitější proto, aby bylo možné lidem ty důležité cíle objasňovat, nejen proto, aby se člověk dozvěděl PRAVDU.
Chodit do terénu mě naučil můj bývalý šéf a jsem mu za to vděčná. Ono nejde jen do terénu chodit, ale umět se tam i pohybovat - správně na lidi působit, podporovat je. Taky myslím, že je tohle zásada 1. úrovně důležitosti.
Moje zkušenost praví, že kvůli informacím a jejich ověřování na místě lze chodit do terénu jen maximálně ob jednu úroveň. jednak se to pak nedá ani stihnout, jednak už tam nejde navázat sociální kontakt.
Nesouhlasím s "lupinkem" - i "nejvyšší" se musí občas objevit v dílně, v kanceláři... Kromě dvou zméněných aspektů (přesvědčit se na místě, vysvětlovat osobně základní cíle) dodám třetí - systematicky rozrušovat hranici "my" a "oni".
Výborně! Takový lidový generální. Chodí mezi lidi, povídá si s nimi, slibuje nápravu - i když nezná ony řídící mezistupně. Prostě je oblíben, za všechno zlé mohou ti "mezi".
Nevím, jestli lupinek jen prudí, nebo to myslí vážně. Pokud to myslí vážně - a co víc, takto se sám chová, je prototypem šéfa-asociála. Bojí se lidí. Nechodím přece mezi lidi, abych si poslechl jejich stížnosti - tento typ komunikace umím usměrnit k cílům, ke kořenům.
A jestli přímou komunikaci přes x mezistupňů zvládají i globální firmy (viz třeba pravidla komunikace v MS, kdy se lze se specifickým problémem obrátit třeba přímo na nejvyššího), jde to všude.
Já bych přidal ještě jeden důležitý aspekt, proč chodit do terénu, tam, kde vznikají fyzicky hodnoty (terénem myslím i kanceláře). Člověk se dozví o vážných problémech včas - ne až projdou x eskalačními stupni.
Jít na místo a přesvědčit se na vlastní oči je zásada, která platí nejen pro vrcholové vedení, ale i pro střední management. Žijeme v kultuře mailů, v lepším případě telefonů. Radši píšeme 10x mailů nebo 5x telefonujeme, než si to s člověkem vyříkat osobně.
U nás jsme zavedli zásadu, že všude, kde je možné věc vyřídit osobně, je POVINNOST to udělat. Jedině když to objektivně nejde, je možné telefonovat. A jedině, když nejde telefonovat, je možné poslat mail. Docela mailů ubylo:)
Velmi rozšířený styl "řízení od stolu" pomocí mailů a v lepším případě pomocí telefonů degraduje firemní komunikaci na sérii monologů, kde se úplně ztrácí efekt týmové práce. Jít na místo, kde se něco děje - tedy tam, kde jsou správní lidé, neplatí jen o dílně, ale o celé firmě.
Post a Comment