30. 8. 2007

O bídě a naději BPM

Když si pozorně přečtete příspěvky do dvouměsíční diskuze o procesech a organizačních strukturách, když se podíváte na výsledky ankety, jak organizační struktury podporují procesy, asi se vás taky zmocní deprese. Ve třech čtvrtinách podniků (a vzorek 360 firem není malý) je to bída i po desetileté osvětě. I proto tolik doufám, že druhá vlna BPM, která se opírá o technologické kořeny a tedy získává klíčového spojence v podnikových informaticích, bude úspěšnější.

3 Comments:

Anonymní said...

Nemyslím si, že zapojením informatiků ve firmách se situace zlepší.
Jde o řízení, ne o informatiku a ne o procesní technologie.
Je účelné si uvědomit, že to byla právě automatizace, která, kromě přínosů, jež se zdůrazňují, přinesla i rozdělení původně plynulých činností na automatizované a neautomatizované, čím se jejich řízení značně skomplikovalo a tvorba informací pro řízení je den ze dne náročnější a složitější (hovořím o realitě, ne jako konzultant).
A možná je účelné si v této souvislosti připomenout někdejší vtipy - "Co je kompletní dodávka počítače Minsk?" - "K počítači jsou přibaleni dva technici se šroubováky v hubě"
Taky si nemyslím si, že se v tomto směru něco zásadně změnilo - dnes je třeba jeden konzultant ke každému modulu.
Pamatuji si doby, kdy se říkalo, že dBase je tak jednoduchý, že mu porozumí každý vedoucí pracovník a někteří si i sami napíšou potřebný program, potom se ještě chvíli něco podobného tvrdilo o Basicu - i dnes se něco podobného tvrdí o procesních mapách a diagramech podle přísloví "jeden obrázek vydá za tisíc slov" - ano, pokud by to byly obrázky, teda to, co více anebo méně připomíná něco ze skutečnosti. Ano, některé značky procesních diagramů taky něco připomínají, např. kosočtverce, bohužel však něco úplně jiného - takže to nejsou obrázky a neškolení pracovníci jim nerozumí - aspoň tolik mě říkají moje vlastní praktické zkušenosti.
Dovolil jsem si uvést tyto konkrétní, i když možná ne právě typické, příklady už překonaných mýtů, neřkuli omylů.
Řízení je především o lidech a jejich vztazích a ne o procesech.
Potřebu, úroveň a rozsah případných úprav a změn, a zdaleka ne jenom procesů, určují potřeby realizace strategických záměrů firmy. Úlohy, spojené s identifikací, určením rozsahu a realizací procesních změn jsou proto VŽDY integrální součástí realizace konkretních strategických záměrů firmy a ne samostatných kampaňovitých informatických a konzultačních projektů.
V této souvislosti je účelné si uvědomit,
(1) že změny procesů a jejich uspořádání se ve skutečnosti neodvíjí z typových modelových představ, ale z potřeby přispůsobení se konkrétním změnám ve vnějších vztazích konkrétní firmy,
(2) procesy nejsou technicky manipulovatelné objekty, které je možné libovolně optimalizovat podle materiálových, datových, finančních a jiných toků, právě naopak, jejich uspořádaní je VŽDY projevem skutečných kompetenčních vztahů řídících a výkonných pracovníků (a skutečnosti, že reálně v každé firmě VŽDY existují kromě formálních řídících vztahů ještě i neformální vztahy, které jsou více než často rozhodující).
Všeobecný problém nejenom českého ale i evropského rozměru je hluboce zakořeněná technokratická představa o přednosti nástrojů před know-how a jemu odpovídajícím metodám (příkladem jsou napr. zásadní rozdíly mezi normou ISO a americkou normou CMM v oblasti informatizace).

frantisek.severa@gmail.com

Anonymní said...

S jádrem sdělení Vašeho příspěvku můžu jen souhlasit, s dílčími tvrzeními už méně.

Modely jsou manažerům a odborným uživatelům nesrozumitelné
To přímo odporuje mé zkušenosti. Pokud jsou vhodně zvoleny diagramy, postačí pro jejich vysvětlení zcela neznalému 15 minut. A pak jste schopný donutit lidi se přesně vyjádřit.

Celá naše kultura je totiž užvaněná a lidé nejsou cvičení ve strukturovaném přemýšlení. Navíc slovní nejednoznačnost mnohým vyhovuje. Tuhle jsem si v technickém muzeu prohlížel nějakou Resslovu dokumentaci z roku 1845 a byl k ní přiložen dopis od paroplavební společnosti s tím, aby jim to popsal, že se ve výkresu nevyznají. Takže nic nového pod sluncem.

Řízení je o lidech a ne o procesech
V první řadě je řízení o poznání a v druhé řadě je o rozhodování. Nemá cenu mávat floskulí "stejně je to o lidech", o těch je to vždycky. Viz příklad první - když někdo použije šílené modely, akorát lidi naštve.

Každý podnik je jedinečný
Zde nesouhlasím úplně nejvíc. Kdyby to platilo absolutně, asi by se tolik nerozmohla standardní řešení. Já jsem po mnohaleté řídící praxi přesvědčen, že čím méně nestandardů, tím lépe. To co se vydává za specifickou výhodu, bývá jen vícenákladem, to co se vydává za specifickou nutnost, bývá neochotou nebo strachem ze změny. A to, že změna musí být drajvována manažery a ne konzultanty je jasné.

Je-li podle mé zkušenosti nějaký rozdíl ve stylu řízení mezi Amerikou a Evropou, pak to není evropská technokracie, ale evropská byrokracie, evropská neochota se měnit, evropský strach jednat a nejen žvanit. Tolik má párletá zkušenost z amerického a z německého podniku.

IT je dneska opravdu odtržené od života firmy, o strategii ani nemluvě a má snahu chovat se jako černá skříňka, do které smí jen vyvolení. Jestli na to bude BPM stačit nevím, ale podle mé omezené zkušenosti mi dává aspoň nějaký bičík, takže dneska už do lecčehos vidím a tedy to můžu řídit.

Anonymní said...

Oběma z vás rozumím a myslím, že oba máte pravdu. Záleží na úhlu pohledu a konkrétním podniku. A ještě doplním svůj postřeh - určitá míra technokracie k byznys procesnímu řízení patří a není na škodu, ale asi záleží taky na konkrétním oboru podnikání.

ISSN 1802-5676  | Copyright © 2003-2007 BPS Business Process Services