18. 12. 2007

Sdílení znalostí

Jak se vlastně informace transformuje do znalosti? A existují vůbec dokumentované znalosti nebo jsou to pořád jen informace? Existuje řada zajímavých pojednání na toto téma a řekl bych, že málokde vládne taková neshoda pohledů i terminologie. Proto opět teorie lehce pominu a podívám se do své praxe.

Dokumentované znalosti existují. Protože jsem schopen jen podle jejich záznamu je aplikovat. Příkladem mi budiž BPMS nástroj Intalio, který od jara využívám, aniž mi kdokoliv cokoliv k tomu osobně řekl. Příslušnou znalost - zde schopnost vytvářet v nástroji modely, napojovat je na služby a to celé spouštět na procesním serveru a monitorovat - nabývám jen z manuálů, diskusních skupin, videokonferencí a vzájemně vyměňovaných modelů. A jsme u fenoménu dneška - informace se ve velkém transformují do znalostí sdílením non-face. Samozřejmě sdílení face2face je stále účinnější, protože probíhá na základě osobního vztahu - tedy i s využitím nosné vlny emocí. Ale pokud do rovnice započteme časy cesty a ostatních prodlev, nemluvě o rizicích (třeba neprotažené dálnice), vychází sdílení non-face taméř vždy výhodněji.

A navíc - vlastní sdílení je samo dokumentované, znalost doplňuje. Vůbec pořád nedomýšlíme, jak kolaborativní web zásadně posouvá účinnost přeměny informací ve znalosti. Žijeme totiž sami v myšlenkovém světě znalostního monopolu - to, že něco víme (a ostatní ne), vytváří naši hodnotu. Omyl. To, co si myslíme, že víme a nechceme se o to podělit, už dávno shnilo.

1 Comment:

Anonymní said...

Váš závěr je dost hustý. Až mi z něj naběhla husí kůže.

ISSN 1802-5676  | Copyright © 2003-2007 BPS Business Process Services