Frustrace z měření

Změřit cokoliv, co souvisí s procesy a jejich výkonností, je se stávajícími systémy frustrující. Jednak je většinou proces ve svém průběhu podporován řadou heterogenních IS, mezi nimiž jsou přechody řešeny stupidními transformacemi dat, jednak jednotlivé IS měří všechno možné, jen to podstatné vzhledem k procesům nikoliv. A tak člověk bývá odkázán v lepším případě na analýzu nějakých logů, v horším případě na ruční sběr dat a pozorování. Přitom pustit se nejprve do rovnání a procesní integrace není možné, protože bez alespoň rámcové kvantifikace nelze cílový design objektivně nastavit. Zde se lámou charaktery business analytiků - jedni na měření zcela rezignují a spolehnou se na "kvalifikované" odhady expertů, které z mnoha důvodů bývají šílené. Jiní se pokusí prokousat se dokumentací instancí procesů (třeba zpracovaných obchodních případů) a utopí se buď v množství dat nebo ve špatně zvoleném vzorku. Třetí se vydají úzkou branou vlastního pozorování opřeného o pevná čísla klíčových událostí procesu zjištěných z dokumentace. A jen ti dojdou do cíle.