18. 1. 2008

Intalio Designer

IntalioKlikněte pro zvětšení.Je-li TIBCO nejjednodušší na ovládání, Savvion nejlépe podporovaný a Avantage nejlevnější pro komerční použití, pak Intalio je asi nejprogresivnější. Ostatně právě jeho guru Ismael Ghalimi je zřejmě pachatelem rolloutu přídomku 2.0 z webu na BPM. Intalio také jako první uspělo na trhu s BPMS nástroji s konceptem open source a dotáhlo to mezi elitu, kterou vzal na vědomí SAP a dvakrát za rok hodnotí Gartner (i když - jak patrno z listopadového magického kvadrantu - zde zas tolik vavřínů nesklidilo).

BPMS se skládá ze tří navzájem úzce integrovaných produktů (nyní ve verzi 5.1) - designeru, procesního serveru a workflow, vše budováno na otevřené plaformě Eclipse. Z hlediska business modelování máte k dispozici notaci BPMN. Můžete do něj načíst i řadu dalších (UML, ARIS) případně zvládnout import své specifické notace. K dispozici je totiž otevřené XML schéma BPMN, na což se dodnes nezmohlo ani konsorcium OMG. K mání je už řada konektorů a jejich počet se díky modelu open source rychle rozrůstá. Specifikem procesního enginu Intalia je, že BPEL je serverem přímo interpretován (u většiny ostatních procesních serverů je nejdříve XML definice transformována do proprietárního formátu a pak ještě zkompilována), což znamená také skutečný BAM v reálném čase.

Intalio žije především ze školení (už občas běží i v Německu), ale má i velké korporátní placené zákazníky. Pokud máte své IT už postavené na webových službách, k dispozici schopnou IT podporu s volnou kapacitou na zvládnutí jeho nasazení a přizpůsobení, je pravou volbou. Ušetříte totiž cca 200 tis. USD, kterou jinak dáte za komplexní BPMS platformu. Jen jako modelovací nástroj se přes svou otevřenost, podle mého soudu, Intalio neprosadí. Není totiž uživatelsky zatím moc vlídné. Ale to třeba ještě časem přijde.

Odkazy na zdroje k nástroji najdete pod čarou.



3 Comments:

Anonymní said...

O Intaliu už jsem slyšel a teď taky konečně něco čtu. Díky za odkaz na stažení, nemohl jsem ho na webu najít.

Anonymní said...

Tento týden jsem vašimi blogy nadšen! Výborné tipy, postupně si nástroje taky zkouším a jsem velmi překvapen jejich funkcionalitou.

Anonymní said...

Procesy a jejich mapování / modelování

Motto:
"All models are wrong, but some are useful."
George Box, Quality and Statistics Engineer

Úvodní motto připomíná, že mapa nikdy neobsahuje skutečnost, ale může být užitečná, jestliže obsahuje všechno, co odpovídá účelu, ke kterému je určena.

1. Forma a obsah procesního modelu závisí na úloze, kterou je potřeba řešit, resp. na účelu, ke kterému je model určen, a ten se od úlohy k úloze liší.

V praxi to znamená, že při výběru modelovacího nástroje je účelnější porovnávat jeho funkce s potřebami řešené úlohy, než je porovnávat s funkcemi jiných modelovacích nástrojů.

2. Ověřený a osvědčený postup procesního modelovaní (Best Practice) se skládá z těchto kroků
2.1. Sestavení celkového funkčního modelu
2.2. Dekompozice funkcí na agendy
2.3. Sestavení matice funkcie vs. procesy
2.4. Modelovaní procesů

Agenda, jakožto soubor ucelených činností spojených s vedením příslušné evidence, příp. evidencí, je základním prvkem funkčního modelu.

Funkční model je spolehlivým východiskem pro tvorbu procesního modelu, pro který poskytuje základní referenční rámec.

Modelování procesů bez uskutečnění kroků, uvedených v bodech 2.1 - 2.3 se neodvíjí od dekompozice funkcí (ktoré jsou navíc relativně stabilní) ale od aktuální organizační struktury, která je jenom jednou z možných instancí organizačního zabezpečení daných funkcí organizace (a která podléhá průběžným změnám). Procesy jsou přitom navázány na momentální organizační strukturu (protože se mapuje kdo - který útvar, odbor, oddělení, pracovník - co dělá, jinými slovy, procesy se identifikují, přiřazují a popisují na struktuře jejich aktuálních vlastníků) a teda ve stavu AS-IS. V důsledku toho jakékoliv úvahy o transformaci ze stavu AS-IS do stavu TO-BE, resp. o optimalizaci procesů, vyžadují současně optimalizovat jak procesy tak i organizační strukturu, co je v praxi jen obtížně řešitelná úloha.

Na rozdíl od toho, v případě funkční dekompozice (agendy), se primárně optimalizují procesy v rámci funkcí. Následně sa optimalizují vazby jednotlivých funkcí (matice funkce vs. procesy). K takto optimalizovaným procesům se přiřazují jejich vlastníci, v důsledku čeho optimální organizační struktura z hlediska procesního řízení vystoupí přirozeným způsobem jako výsledek optimalizace procesů (jinými slovy, vlastníci sa přiřazujú do optimalizované struktury funkcí a procesů - CO je třeba dělat je nejenom možné, ale i účelné stanovit nezávisle na tom, KDO to v konečném důsledku má anebo bude dělat). Při tomto postupu je modelovaní procesů od samého začátku orientováno na stav TO-BE. Tento "ideální" organizační a procesní model se nakonec musí přizpůsobit konkrétním cílům, personálním možnostem a ostatním podmínkám organizace.

Druhým důležitým kritériem, které je třeba mít na paměti při výběru modelovacího nástroje, bez ohledu na bohatost jeho funkcionality, je teda možnost modelovaní procesů nezávisle na jejich vlastnících - bohužel, převážná většina modelovacích nástrojů, v podstatě téměř všechny, však interně vážou procesy na definované vlastníky (organizační strukturu), místo aby vázaly vlastníky na definované procesy.

frantisek.severa@gmail.com

ISSN 1802-5676  | Copyright © 2003-2007 BPS Business Process Services