Strategie a BPMS

Téma měsíce končí bez velkých překvapení. Oproti loňsku nářky nad ne-strategičností vrcholových manažerů nezněly bolestínsky. Ani se nekonala velká metodicko-sémiotická bitka o jednotlivých pojmech. I v praxi se setkávám se zneužíváním slova strategie méně. Letos už není strategické kde co (ba ani procesní, díky Bohu). S pojmem strategie bychom měli totiž zacházet velmi opatrně a vyhradit ho jen pro soubor zásadních - skokových změn, které musíme na cestě k zářným zítřkům vykonat.

Proč? S technologií BPMS dostáváme do ruky prostředí, ve kterém běžné změny procesů jsou velmi snadné a rychlé. Fakticky trvají ve dnech (dříve v měsících). Snadné se tak stává celé průběžné zlepšování. A to svádí k sebeuspokojení. Nový produkt je na světě za 2 týdny, rychlost vyřízení poptávky se zvýšila skoro o řád, operativní náklady průběžně klesají...

Firmám, kde dosud bojují IT oddělení s liniovým managementem o každou změnu v systému a nevyřízené požadavky plní skříně, zní možnosti BPMS jako rajská hudba. Ona to rajská je, ale polévka.

BPMS je o průběžném zlepšování, strategie o skoku, o radikální transformaci, dnes dokonce často spojená se změnou samé podstaty podnikání. Tu žádné BPMS nejen nevymyslí, ale ani nerealizuje. Jakmile se dostáváme mimo rámec přednastavených možností služeb, vývoj nás nemine. Strategie je proto (také) o zvládnutí vývoje komponent.