Pro vysvětlení pojmu proces existuje řada obecných definic, nechejme na čtenáři, aby si vybral jednu z níže uvedených. TEP je zaměřena primárně na procesy podnikatelské(Business Processes), tzn. procesy, které jsou spjaty s plánovanou a organizovanou lidskou činností.
Definice:- Řada po sobě jdoucích kroků, které vedou k předem definovanému cíli.
- Posloupnost činností, jejichž výsledkem je změna.
- Konkrétní sled kroků se záměrem dosáhnout určitého cíle.
- Řada kroků, změn nebo záměrů přinášejících výsledek.
- Řada operací prováděných při výrobě produktu.
- Soubor souvztažných kroků, které řeší konkrétní problém.
Obrázek 1: Proces
Každý proces je charakteristický následujícími atributy:- Vstup - Co vyvolá/zapříčiní zahájení procesu
- Výstup/účel/cíl/ - Co má být dosaženo a proč
- Aktivity - Činnosti naplňující výstup procesu
- Role (zákazník (interní, externí), vlastník) - Které role jsou dány, jejich zodpovědnosti, jejich zájmy
- Uspořádání/Stavy/Struktura – Které fáze a sekvence se během procesu uplatňují
- Zdroje - Nutné náklady na průběh procesu
- Metriky - Konkrétní číselné měřené hodnoty určené pro další zpracování
Každý podnik můžeme zjednodušeně považovat za proces, který lze dále dekomponovat/rozložit na dílčí procesy:
Obrázek 2: Podnik
Glosář
Příspěvky
6 Comments:
Ve Vaší definici procesů chybí podle mě jeden zásadní atribut - opakovatelnost.
Děkuji Karlovi za podstatnou připomínku, souhlasím však jen částečně. Zatímco jmenované atributy jsou součástí každého procesu, opakovatelnost vnímám spíše jako požadovanou či nepožadovanou vlastnost. Jde o to, zda opakovatelnost procesu vyžaduji (např. ve výrobě) nebo naopak potlačuji (např. při tvorbě originálního grafického návrhu). V dalších částech seriálu se dozvíme, jak opakovatelnost vnímat v rámci implementace TEP.
Vaši představu o možné dekompozici podniku jako jednoho megaprocesu na sled řady dílčích procesů rozhodně nesdílím. Právě proto, že to nejde - tj. některé procesy nelze do jednoho řetězce tvorby hodnoty připojit, vznikla nutnost klasifikace procesů (hlavní, podpůrné, řídící). Snahy to za každou cenu udělat vedou jen k tomu, že se přestane sledovat opravdová přidaná hodnota a místo toho se za procesní vazbu začnou vydávat jiné spojitosti, třeba informační.
Toto považuji za VELKÝ a fatální omyl a za nebezpečí pro jakékoliv mapování procesů.
Rád bych okomentoval příspěvek R.Ulricha, ale přiznám se, že větě "Snahy to za každou cenu ...." nerozumím.
Komentoval jsem Vaši představu možného rozložení podniku do vzájemně propojených procesů tak, jak je naznačeno na obr. 2. Myslím, že takto dekomponovat lze jen hlavní proces. Zůstanou však další procesy, které na hlavní proces napojeny přes tok hodnoty nejsou. Třeba řídící (control) procesy jdou napříč hlavním procesem a nastavují v něm jen určité parametry, na generování přidané hodnoty se přímo nepodílí.
Už je to jasnější?
OK, rozumím. Souhlasím i s jistou klasifikací procesů, označení hlavní či podpůrné by určitě stálo za zmínku ve spojení s dekompozicí. Nicméně prozradím, že pro TEP je tato klasifikace poměrně nezajímavá. TEP chce dosáhnout efektivity každého procesu, ať mu říkáme jakkoli.
Post a Comment