Pipeline je anglický název, který se již v praxi běžně používá, proto u něj zůstaneme. Českým překladem slova pipeline by mohly být výrazy „datovod“ nebo „tok dat“, které zároveň i nejvíce vystihují její vizuální představu. Nebudeme tedy měnit již zažité zvyklosti, výraz pipeline (pajplajna nebo pajpa) je již dostatečně známý a v Česku poměrně často používaný v podnikové praxi.
Pro pochopení fungování zákonitostí a principů efektivních procesů si můžeme pipelinu představit jako řeku s řadou přístavů, na které pluje velké množství nákladních lodí, viz obr.3. Každá loď je schopna převést jiné množství nákladu, což určuje její velikost. Zároveň platí, že jeden kapitán řídí více lodí, nemůže však být na kapitánském můstku více lodí současně.
Obrázek 3: Pipeline/Řeka
V našem srovnání představuje jedna plující loď jeden konkrétní proces/úkol/zakázku/projekt. Loď proplouvá přístavy (zobrazené jako stavy), kde probíhá jistou dobu nakládání, viz obr.4. Nákladní kapacita lodi (ať už vyjádřená v penězích nebo v jiných jednotkách) představovaná velikostí kontejneru odpovídá potenciálu, který je schopna loď přivést do cílového přístaviště.
Obrázek 4: Proces/Plující loď
Cílem kapitána je dopravit co nejvíce zboží v co nejkratším čase do cílového přístaviště za následujících podmínek:
- Má volnou ruku v tom, kdy kterou loď dostane do zvoleného přístaviště.
- Musí postupně se všemi loďmi navštívit všechna přístaviště na cestě, aby tam naložil náklad.
- Pořadí lodí, nakládání a změny priorit záleží zcela na jeho rozhodování.
Kapitán musí řešit velké množství dilemat:
- Je možné kdykoliv zjistit okamžitou polohu své lodi/svých lodí?
- Jak správně alokovat zdroje, aby byl průtok co největší?
- Je lepší strategie nejprve zvládnout ty největší lodě a pak se věnovat těm menším?
- Budou mít v přístavech momentální dostatek kapacit/zboží k naložení větších lodí?
- Jak moc ovlivní kapacitní možnosti přístavů cizí/konkurenční lodě?
- Jak se vypořádat s neustále se měnící situací v důsledku nečekaných událostí?
- Které parametry určují priority při rozhodování kterou loď obsluhovat?
- Jak velký počet parametrů lze běžně zvládnout pro posouzení správné varianty?
- Jak velké je riziko nesplnění plánovaných kroků v důsledku nečekaných událostí?
- S kolika plánovanými kroky lze vůbec do budoucna počítat, když může vyvstat nutnost provést změny a plán upravit?
Je zjevné, že pro rozhodování kapitána není možné počítat např. se sofistikovaným matematickým modelem nebo počítačovým programem. Znamenalo by to zaznamenávat a zpracovávat velké množství aktuálních informací včetně častých změn priorit a změn rizik spojených s náhodnými jevy. Takovýto v praxi reálně použitelný strojní, počítačový či matematický aparát prostě neexistuje. Klíčem k efektivním procesům tedy bude takový aparát, který kapitánovi umožní v každý moment rychlé a operativní rozhodování podle aktuální situace.
Obrázek 5: Řeka versus tabulkaNabídněme kapitánovi velmi názorný, jednoduchou tabulkou představovaný pohled, viz obr. 5, který mu dá odpovědi na řadu podstatných otázek:
- Jaký je stav jednotlivých aktivit/procesů?
- Jaká je celková výkonnost pipeliny, tedy jaký průtok je pipelina schopna zvládnout?
- Jaká je dynamika (průtok) jednotlivých fází/stavů?
- Kde je úzké místo a kde je naopak kapacit přebytečné množství?
- Který majitel procesů je vítěz a kdo je poražený, ale také kdo má v jaké fázi procesu lepší výsledky?
- Jaké pořadí procesů se dá očekávat na výstupu?
- Jaký výsledný průtok lze očekávat a také jaký je očekávaný průtoku v jednotlivých stavech?
Pipelinu si tedy můžeme představit jako tabulku, ve které najdeme minimálně údaje o počtu, velikosti a stavu procesů, viz obr.6:
Obrázek 6: PipelineGlosář
Více.....
Příspěvky
